Odjezd z Plzně a 1. cesty den z Vrútok po modré na Minčol a dále přes hřbet Malé Fatry směrem na Turie. Přes Turie po zelené na Skalku, Krížavu, pak po červené na Veľkú Lúku a Veterné a odtud po žluté dolů směrem na Kunerad. Po zelené z křižovatky u Kuneradu směrem na hřeben a potom po červené přes Hlinickú Kýčeru na Sedlo pod Úplazom. Odtud pak po modré směrem na Rajeckú Lesnú. Z osady osada Žiar po žluté na Vríčanské sedlo, k rozcestí na Bak a dále po zelené na Kľak. Potom na Fačkovské sedlo a odtud autobusem do Žiliny.
23.11., odjezd z Plzně a 1. cesty den z Vrútok po modré na Minčol a dále přes hřbet Malé Fatry směrem na Turie
Hlavní nádraží v Praze, začátek (skoro) cesty ... směr Trenčín a odtud pak dál na Žilinu a Vrútky, odkud jsem vycházel.
To je cesta z Vrútok po modré směrem na Diaľnu a Minčol - zdálo se, že nahoře bude trošku mlha (a taky byla, ostatně ani dole ve Vrútkach nebylo bůhvíjak slunečno) ...
... ještě poslední pohled na Vrútky. S těmi stromy se nedalo nic moc dělat, bylo tam jen takové malé okénko (viz dole)
Chodník cca.20 min pod Minčolem (1363.9 m.n.m., převýšení z Vrútok asi 1000 m) - pomalu se vychází z lesa a kdyby nebyla mlha, tak by možná bylo i něco vidět.
Na druhou stranu se z mlhy mohou nečekaně vynořit různé zajímavé věci ... třeba dělo bych kousek pod Minčolem ve výšce cca. 1300 m.n.m. (odtud podporovali dělostřelci 1.Čs. armádního sboru operace při osvobození Žiliny).
V průvodci je uvedeno, že z Minčolu je výborný výhled. Hmmm, tak snad příště ... Takže pouze jedno rozlučkové foto ze sestupu (po žluté směrem na Turie) ...
... pak už byla tma, takže jsem sotva stihnul rozbalit stan asi hodinu cesty před Turiem (nemam ponětí jak tahle vesnice skloňuje).
24.11., 2. den cesty den přes Turie po zelené na Skalku, Krížavu, pak po červené na Veľkú Lúku a Veterné a odtud po žluté dolů směrem na Kunerad (jedná se o kostel, vesnice Kunerad je o kousek dál)
Tak nějak vypadá ranní cesta z Turie po modré na Krížavu. asi jednu hodinu se jde po asfaltce, pak je klasický "horský" chodník.
To už je pohled z místa kousek pod Skalkou (asi 1 a půl hodiny cesty před Krížavou). Ten obrázek je trochu upravený na počítači a zabírá "obzor" asi 180° .... úplně vlevo by mohl být Kozol, potom Ostrá a Čipčie (ten holohlavý), po pravé straně od té roklinky by mohly být Jastrabná (nejblíže vlevo), Skalnatá a někde vzadu Horná Roveň a Dolná Roveň ... a dále potom Minčol a úplně vlevo ta špičička Dlhá lúka ... ale možná, že to taky je úplně jinak .... a někde uprostřed vzadu je vidět Žilina.
Trochu zvětšený Kozol ...
Žilina (i s nějakým chodníkem, po kterém jsem já ovšem nešel) ...
... a nakonec ještě jeden pohled směrem na centrální hřbet Malé Fatry, tedy někde tam, kde podle mého je Dlhá lúka v pravo v mlze Zázrivá, Krížava a Velká lúka.
Pohledy ze Skalky směrem na Krížavu. Z mlhy vykukují vysílače na Krížave (ten vlevo) a na Velkej lúke. Tak tam jdu - asi 45 min. cest.
To bylo skoro všechno co se ten den dalo nafotit. Pak už jsem se dostal do mlhy, která by se dala krájet...Nicméně jsem si udělal ze Skalky ještě nějaký snímeček. Ještě jednou Žilina, jsem trošku výš, takže se do snímku vešlo něco navíc.
Docela zajímavý pohled na mraky někam směrem na jihovýchodně od Skalky
A nakonec zdokumentované zbytky sněhu na cestě mezi Krížavou a Velkou Lúkou.
Na Kľak jdu ... ale ne dneska. Dneska už jen po červené na Veterné a pak dolů po žluté směrem na Kunerad.
25.11., 3. den cesty; po zelené z křižovatky u Kuneradu směrem na hřeben a potom po červené přes Hlinickou Kýčeru na Sedlo pod Úplazom. Odtud pak po modré směrem na Rajeckú Lesnú.
Vzhledem k poměrně dobrodružné noci (nezamhouřil jsem ani oka ani na sekundu), kdy mi kolem stanu chodilo nějaké větší zvíře (alespoň podle síly a hloubky zvuku, který vydávalo) a vzhledem k tomu, že jsou v Malé Fatře tak trochu přemnožení medvědi, jsem se rozhodl, že následující noc už nebudu spát ve stanu. Sežrat se nechám až příští rok. Po pravdě řečeno - takový strach jsem ještě nikdy neměl. Kdyby to šlo, tak se prosáknu do podlážky stanu. Mých 23 kg mrtvé váhy. Když člověk není zvyklý, žádná sranda (a moje taška s notebookem tolik opravdu neváží)
.... a potok, ve kterém jsem smyl studený pot z probdělé noci a proved základní hygienu. A mimo to jsem z toho potoka bral i vodu na pití. Tak doufam, zese nekdo nemyl nade mnou ....
A takhle se dupalo lesíkem nahoru. Docela kopec
Několik obrázků, u kterých přesně nevím, kde jsem to nafotil ... Zřejmě červený chodník někde mezi Hornou Lúkou a Hlinickou Kýčerou
Pohled do údolí (podle času to pravděpodobně bylo kousek za sedlem Maríková)
No a několik obrázků z Hlinické Kýčery. Nebylo nic moc počasí, takže ty fotky také nejsou žádná sláva. Budu se tam muset ještě kouknout, až bude hezky ... jeden pohled směrem na sever
..... jeden pohled směrem na jih
.... a tak vypadá Hlinická Kýčera z jižní strany (tudy jsem scházel)
Na závěr dne (tedy pokud nepočítám ty dvě hodiny cesty dolů směrem na Rajeckú Lesnú) ještě jedna fotečka hřebenu Malé Fatry (foceno z takové loučky kousek pod Úplazom).
A tady jsem spal. Chatová osada Žiar asi hodinu od Rajeckej Lesnej. Chatka resp. pokoj za 180 Sk (ale normálně za 280 Sk), sprcha, postel (docela mě ráno bolely záda) a ... žádný medvědi.
26.11., 4. den cesty; z osady osada Žiar po žluté na Vríčanské sedlo, k rozcestí na Bak a dále po zelené na Kľak. Potom na Fačkovské sedlo a odtud autobusem do Žiliny ... konec akce.
Ráno jsem se na chvilku zamyslel a trošku zabloudil ... docela rychle jsem se zorientoval, ale byla to asi hodina cesty navíc. No a pak jsem potkal medvěda za bílého dne. Nijak významněji jsme se nesbližovali. Sice jsem si moc nevyskakoval, ale popravdě řečeno, ta noc byla asi stokrát horší ... Ranní fotečka cesty na Kľak (ten samozřejmě ještě není vidět). Není to moc povedený obrázek, ale jiný nemám.
Kopec Partizán (foceno z louky po Vríčanským sedlem, medvěda jsem potkal při výstupu na Vríčanské sedlo - toho jsem nefotil ... překvapivě ... měl jsem úplně jiné starosti)
Trochu nalevo od Partizána se schovává Kľak. Nevypadá to, ale je o 200 m vyšší. Začalo být trochu ošklivě, takže ty fotky nejsou nic moc (na něco to musím svéct ....)
A takhle vypadala cesta na Kľak. Tedy alespoň její první půlka (bráno od rozcestníku u Baku)...ve skutečnosti to bylo ještě horší, protože začalo pršet. Až kousek před Kľackými vodopádmi přestalo pršet a to co je na fotce přešlo v příjemnou lesní stezku. Pak už to bylo docela fajn ...
Kľak není jen kopec, je to celé oblast - chráněné přírodní území (nicméně celá Fatra je Národní park ...)
Tak nějak vypadala finální část výstupu na Kľak. A mimo to občasně poprchávalo. Nicméně, 10 min pod vrcholem jsem si už neodpustil se tam podívat
Kľak naštěstí není žádný štít, ale spíš taková náhorní plošinka. Naštěstí nefoukal moc vítr, takže tam šlo vystoupit i v takovém nekamarádském počas
Vrchol Kľak. Moc jsem se nezdržoval a padal jsem zpátky dolů. Tady jsem skoro podruhé zabloudil (resp. šel po jiné značce než jsem měl ....). To je prakticky konec výletu. Došel jsem do Fačkovského sedla na zastávku a odtud mi jel za cca. 10 min bus do Žiliny (další jel za 4 hodiny, takže docela štěstí).
V Žilině u nádraží jsem poseděl v přilehlé krčmě (docela hnusné pivo, ale lepší než drátem do oka) a pak ........ vlak směr Trenčín a o něco později dál do Plzně. Poslední rozlučkové foto z večerního nádraží v Žilině.
Comments