top of page

Roháče, Slovensko, srpen 2001

Obrázek autora: msvantnymsvantny

Autentický deník: Roháče 2001 17.-24.8.2001 – Až na „vrcholky“ hor. „Pánská jízda“ – Michal, Jarda, Ondřej.


Přechod Západních Tater neboli Roháčů. Vlakem do Liptovského Mikuláše, po zelene přes Malou a Velkou Kopu na Ostrou (1763) a dále na Sivý Vrch (1805), kde přesedáme na červenou hřebenovku, která vede přes celé Roháče ... starší článek vložený do nového kabátu mých webových stránek. Spousta chyb a překlepů, ale je to taková vzpomínka na historii a ty chyby k tomu patří.

Vrcholové foto z Baníkova
Vrcholové foto z Baníkova
 

Den 1

Z Liptovského Mikuláše (LM) do Bobrovecké Vápenice – busem. Od konecne autobusu po zelené – směr Babky, poměrně prudké stoupání na počátku, vylezli jsme na lesní cestu asi za 1/2 h. Po téhle cestě asi 1/4 h , pak prudké stoupání na Babky (1566). Cestou jeden pramen, ne moc vydatný. Ondřej se ve vlaku vožral, tak mu to vůbec nešlape. Funi, zustava pozadu a vzpomina na Vidlak…Z Babek pokracujeme dal po zelene přes Malou a Velkou Kopu na Ostrou (1763) a dále na Sivy Vrch (1805). Je to skalnaty vapencovy vrchol a trochu se podoba Velkemu Rozsutci.Tady presedame na cervenou hrebenovku, která vede přes cele Rohace.

Sestupujeme kousek pod sedlo Palenica k potoku, kde obedvame a chladime otlacene nohy v ledove vode. Je dost horko. Pokracujeme přes Zuberec, Brestovou (1903) a sedlo Parichvost na Salatin (2048) - první dvoutisicovy vrchol cesty. Krome vlastniho vystupu na Salatin je cesta celkem pohodova. Na Salatine hledame nocleh, sestupujeme kousek po zelene do mensiho sedylka mezi Salatinem a Lyscem. Celkem slusne místo, ale nakonec se necham presvedcit a sestupujeme dále po zelene az k pramenu. Silenej kopec a hnusnej sestup, kterej rano budeme proklinat.Stavime stan na peknem miste, jen Ondrej ma pod sebou „vrcholky“. Je tady priserny mnozstvi much a jinych letajicich breberek. Nemuzeme se ani v klidu najist.

Pohled se sedla Pod Pachoľou.
Pohled se sedla Pod Pachoľou.

Den 2

Rano ten desnej kopec. Vsichni funime, ale Ondrej nejmin. Mam toho plne zuby – prevyseni 500m na 1.5 km je dost…Ze Salatina pokracujeme přes Skriniarky na Spalenou (2083). První retezy, celkem zajimavy usek. Nasleduje Pachola (2166) a Banikov (2178). Vystupy v pohede, ale sestup z Bannikova je trochu narocnejsi – několik retezu. Je tu dost lidi, i malych deti a tak musime cekat.V sedle pod Banikovem nam nejaci pretizeni turiste davaji půl stangle salamu – byl dobrej a bodnul nam. Nasleduje Hruba Kopa (2166) a Tri Kopy (2136) – po Ostrem Rohaci asi nejtezsi usek - dost retezu a par nezajistenych mist.

Pohled z Baníkova
Pohled z Baníkova

V dali sledujeme bourku, ale ta se nam nakonec vyhne. Sestupujeme do Smutneho sedla a vylezame na Placlive (2126). Pohoda vystup, i když prudsi kopec. Od zapadu vidime blizici se bourku, rozhodujeme se neriskovat a v sedle mezi Placlivym a Ostrym Rohacem sestupujeme k plesu pod Ziarskym sedlem. Sotva dostavime stan, spusti se prutrz mracen s krupobitim. Nabirame destovou vodu s ledem a pijeme jako o zivot – cestou není zadny pramen. Bourka trva slabou hodinku, presto uz nikam nejdeme. Kousek pod plesem nachazim pramen. Takze vecere a spat.


Den 3

Vstavame kolem seste. Obloha je jasna, ale jen docasne, jak je tady zvykem. Znovu stoupame na Placlive přes Ziarske sedlo. Nechceme riskovat cestu mokrou travou do prudkeho stoupani, kterym sme vcera slezali. Konecne splhame na Ostry Rohac (2088) – není sice nejvyssi, ale urcite nejkrasnejsi vrchol Rohacu s charakteristickym zarezem na vrcholu. Vystup i sestup je pomerne narocny, často jisten retezy. Z Rohace jsou krasne rozhledy, treba na Jamnicka plesa, kam sme vcera kvuli bource nedosli. Sestupujeme do Jamnickeho sedla a odtud pohodovou prochazkou na Volovec (2063). Zase se zacina kazit pocasi. Sestupujeme do sedla pod Deravou, kde preventivne stavime stan a cekame na dest. Nakonec tady zkejsneme skoro 4 hodiny. Aspon sme si odpocinuli, najedli a nabrali vodu. Nad nami zakrouzi orel skalni… Kolem ctvrte prestava prset, trochu se ochladilo a zvedl se vitr.Vyrazime na Hruby vrch (2137). Dost drsny kopec, cesta sice pekne vydlazdena, ale otravne dlouha. Michal toho ma dost a to este nevi, ze to poslape znovu… Konecne nahore, fouka studeny vitr, tak mazeme rychle dolu přes sedlo na Koncistou. Při stoupani na Klin pozorujeme stadecko 5 kamziku. Zastavujeme a kochame se. Nadhera. Nejevi snahu utikat, tak si je muzeme dalekohledem prohlidnout.. Vypadaji mohutne, i když mají jenom kolem 50 kg. Vystup na Klin (2172) je dost dlouhy a unavny. Rychle klesame a cestou pozorujeme kamziky, jak neomylne skacou po kamenech. Pod Gaborovym sedlem prenocujeme. Je tu pramen, varime chalupare s ryzi. Mame hrozny hlad. Rychle usiname.

Pohled se sedla Pod Pachoľou (na druhou stranu).
Pohled se sedla Pod Pachoľou (na druhou stranu).

Den 4

Uz v noci zacalo prset a s kratkou prestavkou prselo az do obeda. Presto kolem jedenacte, ještě za mirneho deste vyrazime na Bystrou (2248)- nejvyssi horu Rohacu. Ondrejovi se nechce, kvuli spatnym podrazkam na mokre kameny, ale nakonec je to v pohode. Vystup je dost zdlouhavy. Nahore fouka vitr a drobne prsi. Delam rychle vrcholove foto s Krivanem v pozadi a honem dolu. Sestupujeme po zlute, Bystrou dolinou – je krasna, ale sestup uz min. Od neustaleho brzdeni boli kolena. Michal porad zakopava, me zase sere nudna cesta… Konecne dorazime na Tatranskou magistralu a odtud je to 1/2 h na BUS. Koupeme se v ledovem potoce – velmi osvezujici. Autobus nam ujel o 1/4 h. Ondrej chvili stopuje, ale bez uspechu. Nakonec aspon ususime veci a jedeme dalsim busem do LM. Dame si pizzu, nejake pivko a hledame nocleh. Nakonec prespime zadarmo ve stanu na mistim stadionu.

Pohled z Klinu
Pohled z Klinu

Den 5

Rano se domlouvame, ze udelame odpocinkovy den a jedeme do termalniho koupaliste v Besenovej. Hrozny spousty lidi – napred na sto sere, ale pak si zvykneme. Voda ma 37 st., prijemny, ale je dost teplo, tak to není ono. Odpoledne se vracime do LM. Ondrej marne shani ortopedickou vlozku. Vecer jdeme do hospody Pod jablonkou na Staropramen a prespavame na kopci za nadrazim.


Den 6

Rano jedeme do Demanovskej doliny prolezt Jeskyni slobody. Kupujeme exkluzivni prohlidky na 13 h za studentskou cenu 110 Sk. Je to super. V jeskyni je prijemny chladek 6-7st. Po obede jedeme zpet do LM. Ondrej jede domu a ja s Michalem chceme ještě podniknout turu na Baranec a Jakubinu. Jedeme busem do Ziarskej doliny, tam sme cca. ve 14.15 a ve 14.45 vyrazime. Na Baranec (2184) to mame podle mapy 3 a 1/4 h. Takze nasazuji drsne tempo. Michal se spocatku drzi, ale pak odpada a drzi se do 10 min za mnou. Jde se mi skvele a s několika zastavkami sme na Baranci v 19.00, tj. za 2 a 1/4 h! Nahore se dela mlha a je dost chladno. Ale pohled na hory v mlze je proste uzasny. Nadherny je vyhled na Ostry rohac, Placlive, Banikov a vubec na cely hlavni hreben Rohacu. Stmiva se a tak musime rychle sejit přes Smrek (2071) do Ziarskeho sedla k plesu, kde sme uz jednou spali.Stavime stan uz skoro za tmy. Trochu se najime a jdeme spat. Noc je pekne studena a poprve ocenuji kvality noveho spacaku.

Pohled z Baranca
Pohled z Baranca

Den 7

Rano varime caj na zahrati a po sedme vyrazime dolu po zelene. Je nadherne rano. Prudce klesame az dolu k potoku. Nasleduje prudky vystup do sedla pod Hrubym vrchem. Stoupani je nekonecne a ja toho mam fakt dost. Chybi motivace a spatne se slape. Ze sedla uz je to relativne kousek na Hruby vrch. Odtud pokracujeme na Jakubinu (2193), druhy nejvyssi vrchol Rohacu. A pak uz klesame, ale přes několik mensich vrcholu, coz je dost narocne a otravne. Po ubocich se zveda mlha – nadhera… Po prekonani všech Magur a Ostredku opravdu jenom klesame. Kolena boli, ale na dno doliny je to kousek. Koupeme se v ledovem potoce. Pak ještě sprintujeme 4 km na BUS, který stihame na minutu presne. Jedeme do LM, vecer do hospody a busem domu.

Hozzászólások


©2021 by msvantny. Created with Wix.com

bottom of page